Tohle je game changer. Ani ne moc sladká, ani moc kyselá. Ani moc tuhá jako moje oblíbené tvarohové nebo žervé krémy, ani příliš tekutá jako klasická ganache ze smetany ke šlehání. S bílou čokoládou nejlepší, ruby čokoládu trochu stáhne o barvu, ale taky je skvělá, i z extra hořké čokolády je pochopitelně spíš světlejší, ale po přimíchání...
V létě se snažím jíst co nejvíc čerstvé zeleniny, užít si, že rajčata chutnají jak mají, abych měla na co vzpomínat, až k nim budu v lednu v krámě čuchat a budu se zoufale snažit najít takové, které nebudou chutnat jako indiferentní hmota.
A zase mi zbyly bílky. Protože manžel už odmítá bílkový omelety jíst, musela jsem se zase po delší době zkusit popasovat s bílkovým pečivem, které moc nevyhledávám ani chuťově, ani mě moc nebaví příprava. Chystám ale pro kamarádku na narozeniny tartaletky, zbyl mi bílek, tak jsem si říkala, co se stane, když zkusím v chladnoucí troubě ještě udělat...
Tartaletky mě vždycky rozčilovaly tím, že jsem se snažila natlačit křehké těsto do formiček, což mi nešlo, místy bylo tlusté a místy tenké a vlastně to vůbec za tu práci nestálo. Tenhle problém ale za mě vyřešilo jedno reelsko, které jsem viděla někdy před Vánoci a říkala jsem si: "To není možný, too good to be true." Typka normálně...
Téměř každoročně vyrážíme v létě na trek s batohem a letos výběr padl na Tour de Mont Blanc. Jak jsem se dozvěděla asi třetí den výletu, vymyslela jsem to já (to si nepamatuju) a taky jsem tvrdila, že to bude hezká hřebenovka (to si pamatuju a fakt jsem v tý představě žila, vlastně až do asi třetího výstupu do...
V Portugalsku po pravdě nebylo moc důvodů těšit se na jídlo. Výjimku tvořil dezert, který byl v jídelně v kampusu univerzity v Coimbře téměř každý den stejný. Mléčná rýže. Člověku už by to mohlo trochu přerůst přes hlavu, mít jí každý den, ale to by nesměla být tak skvělá. A byla jsem tam jenom měsíc, tak co :).
Nebude zas tak moc (jedovatě) red, ale o to víc bude velvet a navíc úplně přirozeně díky chemické reakci sody, podmáslí a nealkalizovaného kakaa. To se prodává pod názvem přírodní kakao, a když jsem ho loni v zimě poprvé zahlédla v obchodě, hned jsem si na původní recepturu vzpomněla a rozhodla se, že to musím zkusit. Od momentu, kdy jsem...
Kdybyste se někdo na Kilimanjaro chystal, tady jsem přehledně sepsala, co se vám mohlo hodit vědět:
Kdybych musela vybrat jednu surovinu, zodpovědnou za těch několik kilo navíc po mém Erasmu v Itálii, byla by to gorgonzola. Rozhodně se po ní nehubne, zvlášť ve spojení s těstovinami nebo bramborovými noky...nebo jen tak namazané na chleba, ale je neodolatelná. A gorgonzola, hruška a vlašské ořechy jsou zázračné trio, kterému to bude slušet i jen...
Tenhle recept je jedna z mých nejoblíbenějších rychlovek. Jasně, že se dá udělat s masem, ale i bez masa je tohle jídlo skvělý, suroviny na něj mám vždycky v zásobě a je hotové za dvacet minut. Co víc chtít od dokonalé večeře v pracovní den? Že je navíc plné zeleniny a luštěnin. Recept je tak trochu vykradený od Jamieho...
Když mě v deset budí Bára, mám pocit, že jsem musela spát asi pět minut. Celou noc jsem se převalovala s křečema v břiše. Horská nemoc má mnoho podob a mě dohnala nafouklostí. Je to způsobené náhlou změnou atmosferického tlaku, který se nevyrovná s tlakem plynu ve střevech a až po sestupu jsem se dočetla, že to potrápí leckoho...
Miluju ořechy a semena, chutnají mi, jsou zdravé a při vaření a pečení dodají jídlu texturu. Kromě pečení a dozdobování jídel z nich dělám různá pesta k těstovinám nebo do salátu. Klasické a na suroviny nejjednodušší je italské ořechové pesto, je dobré jen samotné s obyčejnými těstovinami, třeba tagliatelle nebo linguine, ale skvěle doplňuje hlavně...
S dobrotama z italské kuchyně jsme ještě zdaleka neskončili a tohle je úplná klasika. Těsto je stejné jako na ravioli, dělá se z normální hladké mouky a vajec, na rozdíl od neplněných těstovin, které by kvůli struktuře měly být alespoň z půlky ze semoliny. Je to taky ideální jídlo na dneškem začínající lockdown, těsto je potřeba udělat několik...
Miluju husté krémové polévky a tohle je jejich sezóna. Přijdete promrzlí z běžek a na plotně čeká horká lehce pikantní dýňová polévka na zahřátí. To je sen, ne? A co, kdybych vám řekla, že ji ani nemusíte vařit. Dokonce je teplá a připravená k jídlu ještě dřív, než byste předem uvařenou polévku přihřáli. Tahle polévka se totiž peče, zatímco...
Turecká kuchyně je podle mého názoru jedna z nejlepších na světě. Istanbul miluju, když mám příležitost letět s Turkish přes Istanbul, skočim po tom. Mimochodem, ještě před koronavirem, kdokoli měl s Turkish v Istanbulu delší přestup, mohl zdarma využít prohlídku města i s průvodcem a občerstvením. Tak snad to bude platit i dál. Nikdy ale...
Receptů na skvělé cukroví je všude spousta, každý má své rodinné recepty a každému stejně nejvíc chutná to jejich. Je to letitý zvyk, každé Vánoce od malička jíme cukroví od mamky a babičky a ty to zase umí od své mamky a babičky, a pokud je všechno tak nějak podobné, tíhneme k tomu, co dobře známe. Linecké děláme doma...
Kdy, když ne teď, za dlouhých zimních večerů, když jsou kvůli koronaviru navíc zavřené všechny restaurace a kavárny, kde by se dal strávit příjemně čas, je příležitost vařit večeři několik hodin. Co taky máte lepšího na práci. Nakupovat oblečení online už po těch týdnech lockdownu taky nikoho nebaví, dárky máme letos všichni vyřešené taky online v...
Blízkovýchodní kuchyně přináší úplně nové pohledy na užití máty v kuchyni. Sladký mátový čaj, který se servíruje v Jordánsku na každém rohu a je to většinou černý čaj vařený v klasickém samovaru nalitý do sklenice s pár lístky čerstvé máty, asi nikoho moc nepřekvapí. Málokoho by ale asi v Česku napadlo mátou kořenit maso, polévky nebo použít ji...
Falafel se mým oblíbencem nestal hned. První pokusy ho udělat doma skončily rozdrobenými kousky v pánvi nebo vysušenými cihlami z trouby. Ani ve stáncích a tureckých bistrech jsem neměla na falafel štěstí a většina z nich chutnala jako kdybych jedla ne úplně dobře ochucenou kouli z písku. Do falafelu jsem se zamilovala až ve Stuttgartu, blízko nové...
V následujících třech příspěvcích se podělím o recept na moje oblíbená blízkovýchodní jídla. Jíme je jako jedno jídlo, falafel s hummusem jako dipem a k tomu tabouleh jako přílohový salát, ale variací je samozřejmě spousta. Recept jsem zdokonalila s radami od Ofera, kluka z Jerusaléma, se kterým jsme se seznámila na další zahraniční stáži...
Zelí je skvělý zdroj vitamínů, zvlášť teď v blížící se zimě, kdy o sezonní zelenině nemůže být moc řeč. A s mrkví, jablky a cibulí mají společné to, že dobře skladované vydrží ve spíži nebo sklepě celou zimu, a dohromady tvoří tenhle skvělý salát. Je to celoroční jídlo, v létě skvělá příloha ke grilování a v zimě jako skvělý...
Recept na základní rizoto je tady už dlouho a jak už jsem psala, existuje obrovské množství skvělých variací tohoto receptu. A protože dýňová sezona pomalu končí, ale na skvělé hřejivé, lehce pikantní dýňové jídlo není nikdy pozdě, nic nebrání tomu to s dýní ještě zkusit.
V jednoduchosti je krása. Zázvorový sirup je ze sirupů asi ten nejjednodušší a navíc není vázaný na sezonní suroviny. Což je super, když teď není sezona asi ničeho:) Je skvělý v každém ročním období, v létě je skvěle osvěžující a v zimě si ho dávám místo medu do čaje. Skoro každý měsíc vařím jednu lahev, vždycky, když tu předtím dopijeme....
+ návod na nejjednodušší vaječňák hotový za patnáct minut na konci:)
Podzim je v plném proudu a nastává čas na skořicové recepty. Ležela mi ve špajzu ladem sklenička slaného karamelu a ze všech stran na mě útočila jablka, tak jsem se rozhodla vrátit zpět do Švédska a upekla vlastní verzi Kannelbullar, neboli skořicových šneků.
O fenomenálním mangovém chutney už byla řeč. Je to opět upravený recept z Apetitu, na který mě přivedla Adéla. Jako téměř vždy jsem ubrala cukr, nedávám jalapeno, protože se tam podle mě nehodí, ale sušené červené chilli.
Recept na carbonara má mnoho regionálních odchylek, ale asi se všichni shodneme, že v dobrých lesklých carbonara nemá co dělat smetana, slanina ani cibule. A podle surovin na carbonara (už to, že jsou suroviny vypsané pod názvem jídla, by ale mělo vzbudit malé podezření) se dá celkem snadno rozlišit dobrá a ne tak dobrá italská restaurace.