O fenomenálním mangovém chutney už byla řeč. Je to opět upravený recept z Apetitu, na který mě přivedla Adéla. Jako téměř vždy jsem ubrala cukr, nedávám jalapeno, protože se tam podle mě nehodí, ale sušené červené chilli.
Je samozřejmě vynikající s masem, ale podle mě je ještě lepší se sýry. A já mám ráda sýry. Je trochu sladké, trochu kyselé, trochu kořeněné... a všechno dohromady se skvěle hodí ke všem smradlavým i méně smradlavým sýrům. Hlavně teď, když se blíží zima a grilovací sezona je v nenávratnu. Můžete se inspirovat a k tvorbě sýrového prkénka příště zkusit švýcarský Gruyere nebo Appenzeller, britský Old Stilton nebo zralý Cheddar, francouzský kozí nebo Comté, kromě známějších Brie nebo Camemebertu, italské tvrdé sýry - Pecorino, Parmezán nebo Granu, holandskou Goudu, třeba s bylinkami nebo lanýžem, nebo úplně čistou, ale vždycky zralou, s třpytivými křupavými krystalky. Všechny budou skvělé s tímhle chutney.
Ingredience na dvě malé zavařovací sklenice:
1 zralé mango
100 g cukru krupice
75 ml bílého vinného octa
půl stroužku česneku, strouhaný
asi 1-2 cm kousek zázvoru, strouhaný
asi deset sušených meruněk, pokrájených
sůl, mleté nové koření a skořice a sušené červené chilli dle chuti (dávám od všeho asi špičku nože, skořice o něco víc, chilli trochu míň)
Mango oloupám, okrájím od pecky a pokrájím na malé kostičky. Že je mango dobře zralé poznám tak, že jde krásně oloupat, slupka se ještě netrhá (přezrálé) ani už k dužině pevně nelne (nedozrálé, chce pár dní na okně). Mělo by být měkké u "bubáka", ale jinak ještě pevné, ne tvrdé. Dužinu od pecky okrájím co to jde a pak do mísy, kde budu mango po nakrájení shromažďovat, pecku vyždímám, abych nepřišla o zbylou šťávu.
V rendlíčku si provařím ocet s cukrem, potom přidám koření, mango a meruňky a vařím asi půl hodiny, díky pektinu v meruňkách by mělo trochu zhoustnout už během vaření, ale ten opravdový zázrak se stane až při chlazení ve sklenici.
Zavařuju do sklenic s patentem, normální zavařovačky neumím ovládat, ty moje jsou z IKEA a mají dutinu ve víčku, takže je neotáčím na víčko, jak to vždycky dělala babička s těma normálníma (jednou jsem to udělala a pak mi to tam ztuhlo a...ach jo). Jen je proliju vařící vodou z rychlovarné konvice, včetně gumy a víčka, pak už na ně zevnitř nesahám a plním je ještě skoro vroucím chutney. Takhle jsem zavařovala už spoustu věcí a nikdy se mi nic nezkazilo. Nevím, co by mi na to řekla babička, zeptám se jí, až ji uvidím:) Chutney je nejlepší uleželé, vydrželo mi nezkažené i tři měsíce, ale minule jsem ho vařila den před grilováním a taky se po něm slehla zem.
V létě se snažím jíst co nejvíc čerstvé zeleniny, užít si, že rajčata chutnají jak mají, abych měla na co vzpomínat, až k nim budu v lednu v krámě čuchat a budu se zoufale snažit najít takové, které nebudou chutnat jako indiferentní hmota.
Téměř každoročně vyrážíme v létě na trek s batohem a letos výběr padl na Tour de Mont Blanc. Jak jsem se dozvěděla asi třetí den výletu, vymyslela jsem to já (to si nepamatuju) a taky jsem tvrdila, že to bude hezká hřebenovka (to si pamatuju a fakt jsem v tý představě žila, vlastně až do asi třetího výstupu do...
Nebude zas tak moc (jedovatě) red, ale o to víc bude velvet a navíc úplně přirozeně díky chemické reakci sody, podmáslí a nealkalizovaného kakaa. To se prodává pod názvem přírodní kakao, a když jsem ho loni v zimě poprvé zahlédla v obchodě, hned jsem si na původní recepturu vzpomněla a rozhodla se, že to musím zkusit. Od momentu, kdy jsem...
V Portugalsku po pravdě nebylo moc důvodů těšit se na jídlo. Výjimku tvořil dezert, který byl v jídelně v kampusu univerzity v Coimbře téměř každý den stejný. Mléčná rýže. Člověku už by to mohlo trochu přerůst přes hlavu, mít jí každý den, ale to by nesměla být tak skvělá. A byla jsem tam jenom měsíc, tak co :).
Kdybyste se někdo na Kilimanjaro chystal, tady jsem přehledně sepsala, co se vám mohlo hodit vědět:
Kdybych musela vybrat jednu surovinu, zodpovědnou za těch několik kilo navíc po mém Erasmu v Itálii, byla by to gorgonzola. Rozhodně se po ní nehubne, zvlášť ve spojení s těstovinami nebo bramborovými noky...nebo jen tak namazané na chleba, ale je neodolatelná. A gorgonzola, hruška a vlašské ořechy jsou zázračné trio, kterému to bude slušet i jen...
Tenhle recept je jedna z mých nejoblíbenějších rychlovek. Jasně, že se dá udělat s masem, ale i bez masa je tohle jídlo skvělý, suroviny na něj mám vždycky v zásobě a je hotové za dvacet minut. Co víc chtít od dokonalé večeře v pracovní den? Že je navíc plné zeleniny a luštěnin. Recept je tak trochu vykradený od Jamieho...
Když mě v deset budí Bára, mám pocit, že jsem musela spát asi pět minut. Celou noc jsem se převalovala s křečema v břiše. Horská nemoc má mnoho podob a mě dohnala nafouklostí. Je to způsobené náhlou změnou atmosferického tlaku, který se nevyrovná s tlakem plynu ve střevech a až po sestupu jsem se dočetla, že to potrápí leckoho...