V jednoduchosti je krása. Zázvorový sirup je ze sirupů asi ten nejjednodušší a navíc není vázaný na sezonní suroviny. Což je super, když teď není sezona asi ničeho:) Je skvělý v každém ročním období, v létě je skvěle osvěžující a v zimě si ho dávám místo medu do čaje. Skoro každý měsíc vařím jednu lahev, vždycky, když tu předtím dopijeme. Uvařit ho není žádná věda, příprava trvá tak pět minut a pak už jen vesele bublá.
Ingedience na 1 půllitrovou lahev:
velký hrnek (350 ml) třtinového cukru
velký hrnek vody
šťáva z jednoho citronu
oloupaný a nastrouhaný zázvor (50-70 g)
Dám vařit vodu s cukrem na mírný plamen, občas zamíchám. Mezitím si očistím zázvor, používám 2-3 kousky velké asi jako palec, cca 50-70 g po oloupání, podle toho, jak máte rádi sirup ostrý. Radši víc než míň, příliš řízný sirup se dá kdyžtak spravit, mdlý nebude nikomu chutnat. Nastrouhám ho a klidně i se zbytky od strouhání přihodím do hrnce, je jedno, jestli se už voda vaří nebo ne. Potom nechám vařit asi 10 minut, občas je potřeba ho promíchat, ale mezitím si stihnu vymačkat citron a připravit lahev jako na vaječňák - proleju ji vroucí vodou i s víčkem, cedníkem a sítkem, nechám v ní vodu chvilku stát a potom ji vyliju. Když je vaření skoro u konce, naberu lžící trochu sirupu, ve skleničce naředím troškou vody a ochutnám. Každý zázvor je jinak silný, každému chutná sirup trochu jinak, proto je tohle důležitý krok. Už jsem párkrát měla tak silný zázvor, že i když jsem udělala všechno stejně, šly mi z toho slzy do očí. Někomu by to takhle třeba chutnalo, já si ho naředila trochou vody a cukru v poměru 1:1 a nechala ještě chviku provařit.
Hotový sirup stáhnu z ohně, přidám šťávu z citronu a plním přes sítko lahev. Je dobré zázvor během plnění v sítku mačkat, až skoro pasírovat, jinak v něm zůstane všechna síla. Vždycky mi trocha sirupu přebyde, tak akorát, abych hotovou limonádou rovnou naplnila karafu nebo dvě.
Tohle je game changer. Ani ne moc sladká, ani moc kyselá. Ani moc tuhá jako moje oblíbené tvarohové nebo žervé krémy, ani příliš tekutá jako klasická ganache ze smetany ke šlehání. S bílou čokoládou nejlepší, ruby čokoládu trochu stáhne o barvu, ale taky je skvělá, i z extra hořké čokolády je pochopitelně spíš světlejší, ale po přimíchání...
V létě se snažím jíst co nejvíc čerstvé zeleniny, užít si, že rajčata chutnají jak mají, abych měla na co vzpomínat, až k nim budu v lednu v krámě čuchat a budu se zoufale snažit najít takové, které nebudou chutnat jako indiferentní hmota.
A zase mi zbyly bílky. Protože manžel už odmítá bílkový omelety jíst, musela jsem se zase po delší době zkusit popasovat s bílkovým pečivem, které moc nevyhledávám ani chuťově, ani mě moc nebaví příprava. Chystám ale pro kamarádku na narozeniny tartaletky, zbyl mi bílek, tak jsem si říkala, co se stane, když zkusím v chladnoucí troubě ještě udělat...
Tartaletky mě vždycky rozčilovaly tím, že jsem se snažila natlačit křehké těsto do formiček, což mi nešlo, místy bylo tlusté a místy tenké a vlastně to vůbec za tu práci nestálo. Tenhle problém ale za mě vyřešilo jedno reelsko, které jsem viděla někdy před Vánoci a říkala jsem si: "To není možný, too good to be true." Typka normálně...
Téměř každoročně vyrážíme v létě na trek s batohem a letos výběr padl na Tour de Mont Blanc. Jak jsem se dozvěděla asi třetí den výletu, vymyslela jsem to já (to si nepamatuju) a taky jsem tvrdila, že to bude hezká hřebenovka (to si pamatuju a fakt jsem v tý představě žila, vlastně až do asi třetího výstupu do...
V Portugalsku po pravdě nebylo moc důvodů těšit se na jídlo. Výjimku tvořil dezert, který byl v jídelně v kampusu univerzity v Coimbře téměř každý den stejný. Mléčná rýže. Člověku už by to mohlo trochu přerůst přes hlavu, mít jí každý den, ale to by nesměla být tak skvělá. A byla jsem tam jenom měsíc, tak co :).
Nebude zas tak moc (jedovatě) red, ale o to víc bude velvet a navíc úplně přirozeně díky chemické reakci sody, podmáslí a nealkalizovaného kakaa. To se prodává pod názvem přírodní kakao, a když jsem ho loni v zimě poprvé zahlédla v obchodě, hned jsem si na původní recepturu vzpomněla a rozhodla se, že to musím zkusit. Od momentu, kdy jsem...
Kdybyste se někdo na Kilimanjaro chystal, tady jsem přehledně sepsala, co se vám mohlo hodit vědět: